Ugrofinské Vánoce

25. prosince 2011 v 0:29 | Moos
Ne, nebydlím v Ugrofinsku. Ano, jsem zcela normální, děkuji za optání. No a co, tak předstírám že brokolice je živá a rajtuje nám po kuchyni ... fajn, taky si představuju že v Kofole běhaj malý kalorníčci, po kterejch ztloustnete ... ano, ano, přiznávám, taky se štítím mouky! Určitě se jí bojí spoustu lidí, tak nedělej ... zavři tu hubu ... *oblepuje izolepou pusu svého imaginárního dvojčete a sedá si zpátky k počítači* ... to bychom měli.



Smiřte se už dopředu s tím, že názvy mých článků prostě nebudou normální. Budou zřeštěné, totálně nenormální a zcela nepochopitelné ... jako například ten, který se honosí v titulku tohoto článku. Ugrofinské Vánoce. Nehledejte v tom nějaký hlubší význam, žádný tam nenajdete. Zkuste si někdy vymyslet název článku o půl dvacátýčtvrtý (jak se sakra řekne 23:30? půl půlnoci?), lehce hyperaktivní po čtyřech hrncích Kofoly, mírně podnapilí po několika sklenkách bílého vína, po Vánocích, šťastní a částečně deprimovaní. Z vaší hlavy jistě nevyjde nic moudrého.
Letošní Vánoce byli ... dost originální, každopádně jako každý, který jsem zažil. Několik standardních věcí se nezměnilo a bez nich by to nebylo ono (mamčin hysterickej záchvat typu "já-nemám-nic-hotovýho-ale-hlavně-že-vy-se-válíte-u-počítače-místo-toho-abyste-mi-pomohli-s-přípravama-na-Vánoce", moje přihlouplá, dětská natěšenost na rozbalování dárků, nebo snad proklínání televizního programu za to, že v tý televizi dávaj velký ho*no), některé věci se však staly naprosto originálními a neopakovatelnými (prostě nemůžete zažít znova stejnej pocit, jakej máte když poprvé vidíte na fotce svojí prababičku s pradědou, nebo slyšíte historku, jak se poznali vaši prarodiče).
Letos byli poprvé babička s dědou na Vánoce sami dva ... strejda žil do tý doby s nima, je mu teprve asi čtyřiadvacet, letos si se svojí holkou ale sehnali byt a tak se odstěhoval do bytu, což znamenalo že tam budou trávit i Vánoce .. a tak jsem to vzal do svejch rukou a domluvil to tak, aby jsme tam na Štědrej den šli odpoledne posedět, vypít skleničku, předat si s nima dárky, aby jim to nebylo tak dlouhý, vždyť o Vánocích nemá bejt nikdo sám. Ta návštěva se, myslím, dost povedla ... bylo tam docela dost lidí (děda, babička, strejda, jeho holka, já, brácha a mamka), dost pití a dost jídla (toho jsem se PŘÍSAHÁM ani nedotknul, dneska jsem poctivě držel půst a dokonce jsem viděl zlatý prase /i když mám silný podezření že to bylo spíš díky tomu Chardonnay, ročník 2005/). Hezky jsme pokecali, dostali jsme kezký dárky (dohromady osmset, to se vyplatí jít na takovouhle rodinnou návštěvu), vyměnili jsme si přání hezkejch svátků a šťastnýho novýho roku a pádili jsme domů.
Naštěstí měla mamina všechno nachystaný, takže jenom hodila řízky na pánev a já mezitím prostřel a za chvíli už jsme večeřeli. Dodržujeme na Vánoce pár tradic, ne třeba odlejvání olova nebo rozkrajování jablek, ale vždycky dáváme pod talíře buď šupiny nebo peníze (letos to byly koruny), pomodlíme se (já si většinou přeju abysme byly všichni zdraví a přežili to do dalšího roku a další rok si přeju to samý /letos sem si ještě přál aby se brácha přestal bát psů, on ho totiž jeden pokousal a od tý doby z nich má strach/). Další tradice je, že společně si ke stolu sedáme i vstáváme, taky si přiťukneme a pak hodujem. Většinou jíme tak půl až třičtvrtě hodiny, letos jsme ale byli hotoví tak za dvacet minut.
Potom jsme s bráchou nanosili pod stromeček dárky, potom mamka a pak jsme šli rozbalovat. Už tradičně rozdávám dárky já, mám to zamluvený od svejch pěti.
Letos nebylo tolik dárků, jako jindy, ale taky bylo dost z nich dražších.
Mamka odemně dostala dvě knížky a od bráchy hrneček a voňavku.
Brácha dostal jako předvánoční dárek notebook, ale taky tam měl docela dost věcí .. třeba zastýlání AC Sparta Praha, vyrobený na zakázku (můj nápad, protože on Spartu zbožňuje), pak dostal peněženku DAKINE, Power Balance (náramek, kterej usměrňuje energii, takže máte lepší náladu a nemáte tolik depek, je tam nějakej speciální magnet, nevím jak to funguje, ale je to hustý, musí se to ale nosit furt, i když dete spát, jen když jdete do vany nebo na koupálko tak se to sundává), pak dostal symbolicky prázdnou krabici od notebooku a nějaký drobnosti ... od babičky dostal 500,- za který si měl koupit něco k Vánocům a Petr si vybral rybu, kterou originálně pojmenoval Fagala. A já jsem dal bráchovi fotbalový trenky.
No a já jsem dostal tři knížky od Stephena Kinga (Carrie, To a Osvícení), dvě (vlastně tři) počítačový hry, DVD přehrávač (kterej je fakt mrtě, zapojíme ho zejtra /respektive už dneska/), Power Balance jako brácha, kosmetiku, drobnosti a další věci. Od babičky jsem taky dostal 500,- a za ně jsem si koupil knížku od Kinga Carrie a počítačovou hru. Taky jsem dostal boty, kabát a čepici, ale to už jsem nosil před Vánocema. No a od bráchy (to mě fakt překvapilo) jsem dostal křečka s klecí a vybavením, má mrtě zbarvení, takokvý čokoládovo-černý a brácha ho pojmenoval Ervín, to jméno se mi dost líbí, takže mu i zůstane. Docela by mě zajímalo jak na něj zareaguje můj první křeček kterýmu jsou dva roky, ale zatím je nemůžu dát k sobě protože Ervín je asi tři centimetry velkej (je mu teprve čtrnáct dní).
Asi nemusím říkat, že se letošní Vánoce vážně vyvedli. Užili jsme si to se všemi větvemi rodokmenu a nezapomněli jsme ani na naše domácí mazlíčky (já jsem Sněhule /můj první křeček/ udělal štědrovečerní večeři složenou z piškotu, krmení a špenátu, dal jsem jí dárek, pusu a popřál jí šťastný a veselý, Ervín tohle ještě nemůže, zatím si pochutnává jenom na obyčejným krmení, na legální užívání návykových piškotů si bude muset ještě počkat ... pokud jde o Fagalu, tak ta je ráda že vůbec dostala nažrat, bratr tohle moc neprožívá).

Jak tak koukám, docela jsem se rozepsal ... pochybuju že tuhle snůšku keců někdo dočetl až do konce, není na tom vlastně vůbec nic zajímavýho, psal jsem to tak trochu pro vlastní potřebu, kdybych si chtěl oživit Vánoce z roku 2011 ...

Tak Šťastný a Veselý zbytek Vánočních svátků!
Váš Moos ...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Cassie | Web | 27. prosince 2011 v 11:58 | Reagovat

Já to četla a říkám, že ti závidím tak prima Vánoce... :-) Kéž bych si je dovedla taky tak užít.

2 vestec | Web | 13. ledna 2012 v 0:52 | Reagovat

Dobry clanek, hezky blog, podivas se na muj webik?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.